Po noční bouřce jsme se ráno probudili do lehce podmračeného dne. Po snídani k nám zavítal samotný Julius Caesar a za volání svého „Ave Já“ nás poprosil o pomoc při stavbě velkého římského aquaduktu. Bohužel v Antice neměli na stavby moderní technologie, jaké jsou dostupné v roce 2014, takže jsme museli použít pouze přírodní materiál. Každý tým postavil metr dlouhou, opravdu funkční, stavbu. Vodu, tekoucí akvaduktem, použily ke střelbě na vedoucí. Ti byli reprezentováni kelímky s jejich jmény , přece bychom nestříleli vodou na své oblíbené vedoucí, že ? Po dokončení soutěže jsme měli program podle oddílových vedoucích, kdy se hrály společenské a míčové hry...

Ráno se opět našlo několik běžců, kteří vyběhli na prohlídku Luky a okolí. Každý den se přidává více dětí a zítra se očekává velká účast. Po snídani jsme týmově bojovali v soutěžích Mezopotámie. Na terase jsme vyráběli malby vztahující se k tomuto období. Součástí obrazu byl i z kamene vyrobený skarab. Z terasy odcházely vždy dva oddíly. Jeden zamířil na velké molo, kde se převážely osoby po Nilu. Každý tým dostal různé plovací náčiní, naskákal do vody a musel přeplavat do zátoky. Druhý tým dorazil na cestu nad molem, kde se z členů týmu stali velbloudi a ve svých hrbech – nádobách – přenášeli vodu. Také se týmy přesouvaly na basketbalové hřiště, kde tvořily příběh na daná slova. Po obědě a poledním klidu byl program dle oddílových vedoucích...

Ráno vyrazili někteří odvážlivci na běhání a stejně jako včera se proběhli do Luky a zpět. Po snídani jsme měli program dle oddílových vedoucích. Malý oddíl se přesunul do zátočky, kde si děti užívaly teplé moře a plavání. O něco starší oddíl měl na velkém mole soutěž v potápění a lovil valouny stříbra. Velké holky si vzaly člun a vypluly na projížďku na moře. Samozřejmě, že jsme si je uvázali na lano, abychom je neztratili . Velcí kluci se šli se svým vedoucím pěkně protáhnout a zacvičit na basketbalové hřiště. Další dva oddíly se střetly proti sobě v soutěži na lehátkách. Zbylé oddíly si užívaly koupání a slunění, protože nám dnes počasí opět přálo...

Protože jsme včera zjistili, že jsme se ocitli v pravěku, tak jsme se po snídani sešli na velkém mole na první týmové soutěže. Rozdělili jsme se do týmů a čtyři vyrazily do zátočky a čtyři zůstaly na velkém mole. V zátočce měly týmy 15 minut na to, aby pomocí kamenů z moře postavily co největší mohyly. Na velkém mole měly týmy také 15 minut a měly za úkol vytvořit mamuta z nabízeného materiálu. Poté se čtyři týmy vyměnily. Poté jsme se všichni přesunuli na velké molo, kde nám vedoucí zadali úkol, vyrobit z přírodního materiálu a provázku pravěký nástroj. Všichni jsme se už těšili do moře a tak jsme do něj rychle naskákali. Během koupání jsme po týmech odcházeli na mamutí stezku. Potom jsme se až do oběda koupali v příjemně teplé vodě...

První ráno na ostrově jsme zvládli dobře. Čile jsme vstali a vyrazili na snídani. Po snídani nás čekali lékařské prohlídky. Začalo se od nejmladších oddílů a pokračovalo se k nejstarším. Doktoři nás změřili, zvážili a prohlídli nám chodidla a správné držení těla. Prohlídky proběhly bez problémů a rychle, takže jsme hned vyrazili k moři, protože nám počasí přálo. Voda měla příjemných 22 stupňů, takže v horku příjemně osvěžila. Po obědě jsme si odpočinuli při poledním klidu. Poté jsme se opět vydali k moři. Některé oddíly si před koupáním ještě zahrály pohybovou hru a pak už nás následovaly do vody. U moře jsme pozorovali vodní život, plavali a řádili ve vodě, skákali z mola, bavili se u společenských her a užívali si krásné odpoledne...

Dnes to byl bohužel již pro nás opravdu poslední den v Chorrvatsku. Po snídani jsme si všichni vynosili kufry ven z hotelu, aby paní uklizečky mohly přichystat pokoje pro další turnus dětí. Dopoledne jsme se ještě mohli vykoupat v moři nebo zajít na poslední pocházky po okolí. Po obědě jsme si užili posledních chvil v Luce a 16.30 hod pomalu vypluli lodí do přístavu Borik v Zadaru, kde nás čekaly naše autobusy. Nyní jsme již na cestě za vámi naši milí rodičové .

Jak jsme se v Praze naskládali do autobusů, tak jsme z nich v přesně daný čas vyskákali v přístavu v Zadaru. Bleskurychle jsme naskládali bagáž na loď a vypluli směr Dugi Otok, kam jsme dorazili s předstihem. Přivítali jsme se s 1. turnusem, vyložili bagáž opět z lodi a šli na první ostrovní oběd. Po obědě jsme se sešli na první informativní schůzce na basketovém hřišti, protože jsme čekali na douklizení pokojů. Protože už bylo všechno od hlavní vedoucí řečeno a pár pokojů ještě scházelo, vymyslela Lucka hru pro vedoucí, kteří sundávali míč ze stromu. Po prvním hodu však hra nečekaně skončila  . Naštěstí vše vyšlo akorát a pokoje byly připraveny k nastěhování. Během krátké chvíle jsme byli nastěhovaní a mohli vyrazit k moři...

Vážení rodiče,

oba autobusy dorazily v naprostém pořádku do přístavu v Zadaru. V 8 hod. děti vypluly z přístavu Borik směr Dugi otok.

Všechny děti v tuhle chvíli za znění hudby připluly k hotelu Luka.

Dnes jsme měli před sebou bohužel již poslední celý den na našem milovaném ostrově. Ihned po snídani se paní doktorka s panem doktorem pustili do závěrečných zdravotních prohlídek, abychom se ještě dopoledne stihli vykoupat.

Po obědě nás čekalo tolik obávané balení, které nemá nikdo z nás moc rád. Těm nejmenším pomáhaly balit nejstarší holky z 1. oddílu, aby se s tím nemuseli trápit sami. Jelikož bylo odpoledne moc pěkné počasí, všechny oddíly ani chvíli neváhaly a vydaly se k moři. Všichni se koupali, potápěli, slunili a užívali vodních radovánek až do večeře.

Ihned jak jsme došli z večeře, čekalo nás vyhlášení výsledků naší oblíbené Olympiády. Na třetím místě se umístil tým č. 5, na druhém místě tým č. 6 a vítězem se stal tým č. 4...

První turnus už se rychlostí blesku blíží ke konci a my všichni si do posledních chvil užíváme průzračného moře a sluníčka. Proto byl celý dnešní den ve znamení vodních radovánek. Většina chlapeckých oddílů se zašla koupat do Luky.  Zbylé oddíly se koupaly na velkém mole u hotelu.

Odpoledne nejmladší oddíl pokračoval v kurzu plavání a všichni dělali opravdu velké pokroky. Také se konal volejbalový zápas mezi místními „domorodci“ a zástupci našeho turnusu. Těmi byli vedoucí, praktikantka, zdravotnice a kluci ze starších oddílů. I když jsme prohráli, tak to bylo velmi vyrovnané utkání.

Pomalu jsme se začali loučit, a proto na nás čekala kronika, aby i za pár let všichni věděli, že jsme byli na ozdravném pobytu v roce 2014...