Dneska jsme tu právě týden. Ráno po plavání jsme našli zase veršovanou zprávu od domorodců. V té byla výzva k tomu, abychom ukázali, jak nám to myslí, jak společně fungujeme a jak máme šikovné ruce. Takže jsme valnou část dopoledne luštili šifry a hledali medvědí poklad, uzlovali, že se nám málem zauzlovaly i ruce, skládali čepice, sbírali „klády“ a z nich stavěli rozhledny. Výsledkem je, že už všichni zvládneme pravý lodní uzel, na který určitě ještě dojde. A pak už jsme se zase koupali, chytali ryby, skákali do vody, hráli si ve vodě a lovili veškerou dostupnou havěť (např. malou chobotničku, mořské ježky, mořské okurky, hvězdici, kraby, poustevníčky v mušlích i spoustu prázdných mušlí). Malí kluci jsou stále přeborníci v rybolovu a dospěláci mají plné práce s vyndáváním háčků rybám...

Dneska byl den obzvláště vydařený. Ráno, hned po snídani jsme dostali úkol obstarat si vodu, abychom nežíznili. Nebylo to jenom tak. Vodu jsme přenášeli, ždímali, dělali jsme potrubí a přelévali, plnili nádoby všemi způsoby. Někteří nasazovali krk pro své kmeny tak, že to vypadalo, že vypustí duši. Ale zase přežili všichni (asi máme fakt tuhý český kořínek). Odpoledne jsme se zase už jen koupali a bláznili ve vodě, jak to jen šlo. Velcí kluci a kluci ze trojky s Markétou a Donym šli do Oliváče a Donald přinesl první zralé fíky, ti nejmenší si hráli v zátoce a malí kluci lovili ryby ostošest. Mají už svá vyhlédnutá místečka a pokaždé na kuličku z chorvatského chleba zabere nějaká rybka...

Tak nám zase vykouklo sluníčko a svítilo a hřálo od časného rána. Někteří byli opět brzy ráno plavat, někteří běhat a na snídani jsme došli úplně probuzení. A bylo to zapotřebí, protože hned po snídani nás čekala podle veršované zprávy dóóst komplikovaná hra. Tedy byla komplikovaná hlavně na myšlení a pochopení, protože nám mozky toho o prázdninách moc neberou. Sbírali jsme rostliny a lovili živočichy, skládali tajenku a přitom ještě běhali a plavali a házeli a mluvili, no prostě makali jsme, až se z nás kouřilo. Nakonec jsme ulovili všechno, co jsme potřebovali, aby nebyl hlad a už v oddílech naskákali do vody. To byla paráda! 😀

Odpoledne to byla také paráda, protože jsme se šli koupat a každý někam jinam...

Tak tu máme první z výletů, které nás čekaly. Sali je malé městečko vzdálené asi 12 km, největší na našem ostrově. Po připlutí do Sali jsme začali průzkum přístavu v cukrárně, zkontrolovali vzorky zmrzliny a pohárů – dospěláci druhy kávy, pokračovali nákupy v obchodě a pak to pořádně dotáhli pizzou. Aby nám slehlo, povinně jsme se všichni prošli na pláže delší cestou po skalnatém pobřeží a užili si nádherný výhled. Tedy někteří z nás, protože nedočkavci a neromantici kmitali tak rychle, že když přišel zbytek, už byli nachystaní do vody. Voda dnes nic moc nebyla, nikdo ji přes noc neohřál, navíc foukalo, takže pozitivní byly jen ty krásné vlny a skoky do vody. Za chvíli nám byla zima, protože sluníčko zašlo a zbyly jen mraky. Tak jsme se zase sbalili a šli zpět...

Tak tu máme jeden chladnější den – hurá! Včera odpoledne se obloha zatáhla, v noci pršelo a byla bouřka. Vedoucí celou noc hlídali především mrňata, která se budila a bála se, nebo se jim stýskalo. Ráno už bylo krásně a bez deště, ale voda byla ledová jak žiletky (jó, proudy jsou proudy) a ti, co byli brzy ráno neprozřetelně plavat, se klepali zimou. Proto jsme měli první souboj mezi všemi kmeny na suchu a běhali jsme, až se nám prášilo za patami. Zřejmě jsme byli asi hodně rychlí, protože za chvilku bylo hotovo a šli jsme na oddílové programy. Převážně jsme sportovali na hřišti, holky tancovaly a vymýšlely nové choreografie na diskotéky, velcí kluci šli do Luky, holky na procházku do přírody, malí hráli hry...

V dopoledních hodinách jsme si chtěli užít co nejvíce sluníčka a moře, což jsme také udělali a až do oběda si užívali příjemného koupání. Mladší lovili mušle a kamínky u malého mola, velcí se trumfovali ve skocích do vody a potápění.

Po poledním klidu jsme se všichni sešli na basketbalovém hřišti, kde jsme s napětím očekávali, co nám letos přinese celopobytová hra. Blanka nám vysvětlila pravidla a cíl naší nové hry – Kdo přežije. Každý tým tvoří skupinku trosečníků, kterým pomáhá jeden domorodec z řad vedoucích. Po rozdělení do týmů jsme si vyrobili bojové čelenky, připevnili týmový totem a tím označili naše území.

Po vydatné večeři jsme se opět vrhli na oddílové programy...

Tak nám celý druhý den utekl jako voda a je tu večer. Momentálně všichni vedoucí zahánějí ratolesti do postelí po první seznamovací diskotéce, která byla v duchu ,,všichni chceme znát všechny“. Ráno hned po snídani, jsme se vydali na vstupní prohlídky, kde na nás byl celý lékařský personál moc hodný. Mezitím jsme v mezičase svá těla smočili v moři a proložili to i skoky do vody.

Docela nám vyhládlo, tak jsme se s chutí pustili do vydatného obědu a pak si poklidně a odpočinkově užili polední klid, kdy jsme si na pokojích povídali a stále se více a více poznávali.

První a druhý oddíl se odpoledne rozhodl prozkoumat Luku, ochutnat chorvatskou zmrzlinu a zaskákat si z velkého mola v přístavu, kde trénovali salta, lomeňáky a další zajím...

Zdravíme všechny rodiče z našeho pobytu. Přijeli jsme (totiž připluli tradičně Plava Lagunou) ráno po deváté. Cesta byla jako vždy fajn a nečekaně někteří z nás viděli krátce u lodi zase dva delfíny. Po příjezdu jsme se rozkoukali, rozdělili do oddílů, odnosili zavazadla a šli na průzkum okolí. Oběd byl dnes brzy a díky třetímu turnusu bylo brzy i ubytování – už ve 12 hodin! Děkujemeeee!!

Jakmile jsme se ubytovali, utíkali jsme k vodě a předváděli své první plavecké výkony. Uteklo to jako nic a třetí turnus se už loučil. Blanka najednou předávala velení Donaldovi, že odplouvá s nimi a my kulili oči. Nakonec jsme se i s ní rozloučili a pořád nám to nedávalo smysl. Jenže skoro u Oslího ostrova skočila z lodi do vody a plavala k nám...

Haló, haló naposledy z Luky! Dobré ráno dnes bylo hodně brzy – tedy na nás spáče. Začali jsme totiž uklízet pokoje, vynášet kufry i batohy, pomáhali svlékat povlečení a za chvíli bylo hotovo. Na snídani jsme už šli s tím, že máme všechno udělané, uklizené a kufry už venku pod stromy. Po snídani přijel 4. turnus a my se s nimi pořádně přivítali. Předali jsme si zase spoustu informací, podívali se společně co je nového, o čem nevědí a pak je nechali, ať se pořádně rozkoukají. My se zatím podepisovali na všechno dostupné, co nám přišlo pod ruku, šli do Luky na palačinky, na zmrzlinu nebo do obchodu, nebo jsme se šli jen tak projít. Někteří z nás ještě neodolali a vlezli naposledy do vody...

Vážení rodiče a přátelé,

účastníci 4. turnusu právě připluli na lokalitu. Nová várka trosečníků je připravena!!

Váš tým zdravotního turismu KOVOTOUR PLUS s.r.o.