Do nového týdne nás vítá rozzářené slunce, které chce odčinit dny, kdy k nám příliš příznivé nebylo. Nás po snídani čekají výstupní lékařské prohlídky. Paní doktorky byly spokojeny. Domů se vracíme odpočatí, opálení a plni pozitivních dojmů. Po prohlídkách zbývá chvilka času, kterou využíváme ke hrám u moře. Následuje oběd, který nám opět chutnal, tak jsme s radostí přivítali přídavky, následuje odpolední klid. Kufry se plní špinavým ošacením, plocha s výsledky her je popsaná, to je neklamné znamení, že se náš pobyt schyluje ke konci. Odpoledne si opět plnými doušky užíváme pobyt u moře. Každý dle svých zálib. Za pár dní už budeme jenom vzpomínat na příjemně prožité dny. Ale kdo by myslel na odjezd. Ještě jsme zde a večer nás čeká vyhlášení vítěze celotáborové...

Dnes je neděle den klidu a odpočinku. Při cestě na snídani nás provázelo sluníčko a slibovalo příjemný den. Program jsme si připravili sami. Někdo zvolil pobyt u moře, někdo míčové hry na které zatím nebylo moc času. Mohli jste nás zastihnout na hřišti hrát přehazovanou, házet na koš, hrát deskové nebo karetní hry, někdo si četl a nejstarší chlapci připravovali pro ostatní tajnou večerní hru. Rychle se přiblížil čas oběda a odpolední odpočinek. A opět spěcháme k moři. I odpoledne je pohodové. Mysleli jsme, že i večerní hry budou klidné, jak jsme se mýlili. Na programu byl sice psán oddílový večer, i nástup začal jako vždy. Kamarádům, kteří mají dnes narozeniny, jsme jim k nim popřáli a zazpívali a potom to vypuklo. Byla vyhlášena bojovka, neboli cesta odvahy...

Na začátku pobytu jsme se vydali na dobrodružnou pouť plnou překážek, nebezpečí a útrap. Dnes po snídani nás čeká poslední úsek této náročné cesty. Zdoláme ho i dnes? Kdo se vrátí jako vítěz? Není rozhodnuto. Vše může zvrátit nález ztraceného talismanu, který je pro nás velmi důležitý. Ale vrátíme se k dnešnímu ránu. Úkol dnešního dne je jasný, potravinové vaky jsou prázdné. Je nutné, doplnit zásoby potravin. Způsob, jakým potraviny získáme, není důležitý. Je lhostejné, jestli zvolíme cestu po souši nebo po vodě. Jde o život. I dnes se povedlo náročné úkoly splnit a s čistým svědomím můžeme smýt prach z dlouhé cesty v moři.

Po chutném obědě nás čekal zasloužený odpočinek, svačina, hry u moře a v moři...

Na dnešní den byl pro nás připravený výlet. Hned po snídani jsme nastoupili do přistaveného autobusu, který nás odvezl do nedalekého, přímořského městečka Sali. V městečku jsme si nejprve prohlédli přístav, kde kotvilo mnoho lodí. Později jsme se vydali na prohlídku úzkých uliček malebného městečka. Naši pozornost upoutaly krásně rozkvetlé stromy, květy a plody mučenky, mandlovníku a rostliny které ani neznáme. Pomalu jsme došli na břeh průzračného moře které dnes bylo bez vlnek. Během chvilky jsme byli převlečení do plavek a zkoušeli teplotu vody. Do Luky jsme se vrátili před večeří. Jelikož byl výlet a nebyl polední klid, měli jsme večer odpočinkovou činnost. Malé děti usínaly kolem dvacáté hodiny, ale i větší byly rády za dřívější večerku...

Ráno sport a hry. Toto spojení k nám již neodmyslitelně patří. Snídaně a pozvání k další dobrodružné cestě. I dnes jsme se dostávali do životně nebezpečných situací, které jsme překonávali s odvahou nám vlastní. Nejvíce obtížné byly čtyři úseky na kterých jsme skokem do neznáma museli překonat co největší vzdálenost, přivézt co nejrychleji na trakaři potraviny a získat pro nás tak důležitou vodu. Před obědem jsme měli čas na míčová hry, svlažení v moři, deskové hry… Oběd nám moc chutnal. Byly všemi oblíbené masové kuličky v rajské omáčce. Komu nestačila porce na talíři, mohl si dle chuti přidávat. A už zase polední klid. Podle nás zbytečný, ale prý musí být. Patnáctá hodina nás vysvobodila. Svačina a už se hrneme k moři. Užívali jsme si až do večeře. A zase máme před sebou úkol...

I dnes ráno nás cestou na snídani slunce neprovázelo. Vítr počechral moře, tak jsme nesměli dopoledne vzít do vlnek nic, co se dá nafouknout. Při dopoledních hrách jsme dnes museli zapojit víc mozek než nohy. Pobavily nás básně, které jsme skládali. Vtip byl v tom, že každé slovo z našeho dílka muselo začínat písmenem M. Po skončení etapových her jsme se šli projít do Luky, zahráli si s míčem…. Sluníčko zajímalo, jestli nás jeho nepřítomnost neodradila od mořských her. A když už jednou vykouklo, zůstalo na obloze až do večera. My jsme měli po vydatném obědě zase povinný odpočinek a svačinu. Odpoledne u moře jsme hráli deskové hry, karty, povídali si s kamarády a tak čas do večeře příjemně a rychle utekl. Po večeři pro nás připravily Míša a Bára hru s názvem Příšerky z ostrova...

I dnes jsme vstávali do dne, kdy sluníčko trucovalo schované za mráčky. Ideální počasí pro pohybové hry, které pro nás začaly jako vždy, krátce po snídani. Každý den, kdy se hrají etapové hry, je jedna u moře, abychom se ochladili. Přesto, že bylo celé dopoledne zamračeno, moře je stále příjemně teplé. Před polednem zbyl ještě čas si v něm zaplavat. Po osvěžení chutný oběd a protože sluníčko stále trucuje, po dohodě vedoucích a dětí, se vydaly nejstarší oddíly na turistickou vycházku do nedalekého městečka Žmanu, kde se odměnily pořádnou porcí zmrzliny. Menší děti opět zvolily hry u vody a ve vodě. Večer jsme se všichni výborně bavili při pantomimě. Nejprve jsme soutěžili my, později se zapojili i vedoucí. Ale tím večer neskončil. Přišlo překvapení, krátká diskotéka pro příjemné sny...

Dnes se sluníčku vstávat nechtělo. Nesměle vykukovalo za mráčky a celé dopoledne se rozhodovalo, jestli vstát, nebo se znovu skulit do peřin. Nám to ale vůbec nevadilo, alespoň nám na další „strastiplné cestě“, která opět začala přesně v 9:45, nebylo horko. Po dopoledních hrách nám zbyl ještě čas na vykoupání v moři. A je tu opět dobrý oběd po něm následuje odpolední klid. Odpoledne se už sluníčko úplně probralo a po svačině nás vylákalo k moři, které je příjemně teplé. Ani se nám nechtělo na večeři, po které pro nás vedoucí připravili kroužky, ve kterých jsme si mohli vyzkoušet zpěv do mikrofonu, vyrobit korálkový náramek, zatančit moderní tance…..A tím skončil dnešní den. Večerní hygiena a načerpat sil do dalšího náročného dne...

Pátým dnem našeho pobytu je den zasvěcený klidu a odpočinku. Neděle. Neznamená to ale den nic nedělání, jenom program je volnější, vymýšlíme si ho sami. Dopolední činnost začala velkým focením oddílů. A potom už vše záleželo jen na nás. Někteří neodolaly vábení moře, jiní prozkoumávali okolí hotelu, hrály se míčové hry a jsou i tací, kteří propadli hazardu. Hráli karetní hru prší. Tak nám dopoledne příjemně uběhlo ,nastal čas jít na oběd a následoval odpolední klid. Po klidu přišla svačina

Ráno nás vytáhlo z postele sluníčko. Den začal jako každý, ranní hygiena, vydatná snídaně, příprava na dopolední program. Potom jsme pokračovali v započaté cestě, která má jediný cíl. Přežít. Své znalosti a dovednosti jsme prokázali na čtyřech stanovištích. Na terase u hotelu, na basketbalovém hřišti, na mole u moře a na volejbalovém hřišti. I tentokrát jsme přežili a všichni se mohli před obědem na chvilku ponořit do chladivých vln. Sníst chutný oběd zakončený pohárem zmrzliny, povinný odpolední klid a zase se můžeme věnovat vodním radovánkám. Voda je průzračná a teplá. Jak tady čas utíká. Už zase musíme na večeři. Moc nám chutná, jsou i přídavky. Nejvíc se ale těšíme na moučník, který je po každém jídle. Večer pokračovala naše strastiplná cesta...