Něco se děje. Konec. Jak to víme? Jednoduše. Od rána probíhají výstupní prohlídky, kdo zrovna nestojí frontu, snaží se ještě užít vodu a slunce. A tak dokola celé dopoledne.

Místo poledního klidu jsme pod dohledem vedoucích balili, velké holky pomáhaly dvěma nejmenším oddílům a vše šlapalo jako na drátkách. Odpoledne jsme toho nedělali mnoho. Velké molo, leháro, jediná naše práce byla s otáčením ze zad na břicho a naopak. A ještě skákat do vody a lézt z vody. Ideální situace.

Večer ovšem byl hektičtější – konala se rozlučková diskotéka. Do posledních vteřin probíhal boj o hvězdy za aktivitu na parketu, jejichž počet určil královnu a krále parketu. Aby to bylo spravedlivé, soutěžili zvlášť prcci a zvlášť puberťáci. Vítězové obou kategorií si užili svých 5 minut slávy sólovým tancem. Ehm, tedy sólovým… Všichni si chtěli užít poslední tanec právě s nimi, tak z kola nevycházeli, tanečníci si u nich podávali dveře.

Dostatečně vytrsaní jsme se pomalu uložili k poslední noci u moře…