Dneska byla sice neděle, ale od slova nedělat se asi neodvozovala. Naopak byl program dost pestrý. Už ráno proběhly první výzvy k boji od Trollů a Hobitů proti „Domorodcům“ vedoucím. Jednu vyhráli a druhou prohráli, ale všichni se pěkně zapotili. Pak jsme se koupali a koupali a před večeří jsme se ocitli v hobití vesnici na tržišti plném bláznivých trhovců, ale i bankéřů, kteří byli chtiví našich financí. Kupovali jsme dřevo, hedvábí, železo, koření, bobule i zlato, dále to prodávali a snažili se vydělat co nevíce financí svému národu. Mezi námi chodily „Škodičky“, které se nás snažily zbrzdit a dávaly nám záludné úkoly, které zase nám nebyly po chuti.

Po večeři jsme se rozdělili do skupinek do Zadaru a spěchali na očekávanou diskotéku. Teď na ní řádíme a tančíme, až z nás teče (je totiž pěkné vedro i večer). Zítra se do Zadaru těšíme, že pojedeme zase lodí a něco si nakoupíme v civilizaci. Tak pěkný večer a ahoj zase zítra.

Naše hlášky a postřehy z dnešního dne:

U moře:

„Kde máte vedoucího?“ „Holky ho šly utopit, zatím se jim to ale nevede“

Z Hobití hry:

Vláďa Skoupý: „Ále, Škodička chce po mě abecedu a už třikrát jsem ji zkazil.“

Kluci: „Chápeš to? Ona chce po nás abecedu. O – prázd- ni – nách!“

Jonáš: „ Já tady jak hlupák stojím v řadě, i když jindy rád podvádím.“

Franta na děti, když viděl Blanku: „Pozor, jde k nám obchodní inspekce!“

Zdravotníci převlečení za bankéře na nově příchozí: „Vítej u nás v bankovní čtvrti VIP!“

František: „Bobule mám a dneska chlazené“.

Stelinka (7 let) : Prodej mi něco, oni mi všecko vyčórovali!“

Velké holky: „Lidi, za kolik je tady hedvábí? Jak to, že nesnížili cenu?“