I dnešní ráno nás zvalo na ranní koupání a sportíky sluníčko. Den jako každý jiný, vše probíhalo podle režimu dne. A přece byl jiný. Po snídani jsme již nikam necestovali, na programu bylo užít si ještě chladivých vln. Pomalu na nás padal smutek z blízkého loučení. Po obědě se začaly plnit kufry sundané za skříně oblečením i suvenýry, které jsme zde nakoupili. Na pokoji zůstaly pouze plavky a ošacení na večerní program. Ještě naposled seběhneme schody vedoucí k moři, naposledy skočíme z mola, naposledy změříme síly při plavání. Po večeři jsme ještě přidali do kufrů zapomenuté věci a čeká nás poslední program tohoto turnusu. Diskotéka. Začala vesele, ale s první hvězdičkou a blížící se večerkou ukáply i slzy. Těžké loučení...

Probudili jsme se do dalšího slunečného dne, ale náš pobyt se pomalu blíží ke konci. Po snídani, během dopoledne, probíhaly lékařské kontroly a následovalo focení oddílů. Na prohlídku jsme šli podle rozpisu. Čekání, než na nás přijde řada, jsme si krátili hrami ve stínu mohutných borovic. Po prohlídkách a focení, zbyl ještě čas na osvěžení v moři. Oběd a poslední polední odpočinek tohoto turnusu. Odpoledne jsme si opět užívali u příjemně teplého moře. Po večeři byla v programa napsána přednáška o přežití v přírodě. Jaké však bylo naše překvapení, že místo přednášky se vydáme na cestu přežití v přírodě my. Cesta byla dobrovolná. Byli jsme upozorněni, že kdo se nechce zúčastnit může si hrát u hotelu pod dozorem paní delegátky. Šli jsme všichni. Cesta vedla podél moře a olivovým hájem...

Neděle, den klidu a odpočinku. Někdo využil příležitost a prodloužil si spánek , někdo si šel zaplavat a pár z nás šlo ještě před svítáním pozdravit vstávající sluníčko. Na vydatnou snídani jsme šli už všichni společně. Dnes byl program v oddílech, takže jsme si ho připravovali sami, hráli jsme hry které máme rádi a na které zatím nebyl čas. Mohli jste nás vidět na hřišti hrát přehazovanou, zahráli jsme si piškvorky, házeli na koš, hráli karty, nebo jsme si četli, prostě co nás bavilo. Po dobrém obědě polední odpočinek. Po poledním klidu se všichni zástupci cestovních kanceláří sešli na terase. Chvíle napětí a již jsou vyhlášeni ti, kteří nejrychleji a nejlépe překonávali překážky na našich dalekých cestách kolem světa...

Ráno nás sluníčko opět pozvalo na sportíky, následovala snídaně a další z našich cest. Přesto, že nás dnes čekala dlouhá cesta po USA, nechali jsme odpočinout nohy a zapojili hlavu. Hráli jsme Bottle – flip, s Kerouacem jsme se vydali na cestu, museli jsme napsat co nejdelší větu, ve které všechna slova začínala na jedno určené písmeno a ještě dávala smysl. Slova se nesměla opakovat. Prošli jsme Hollywoodský chodník slávy, zazpívali si s Rolling Stones a ještě jsme se stihli vykoupat. K moři jsme se vrátili i odpoledne. Večer nás přivítal v Las Vegas, městě hříchu a hazardu. Je těžké odolat. Oblékli jsme dress – code a vyrazili do kasina k hráčským stolům. Bylo jich připraveno deset. Ruleta se točí, karty šustí, přepadla nás hráčská horečka. Mnozí ztrácí hlavu...

Po sportíkách a vydatné snídani nás sluníčko opět vylákalo na daleké cesty. Dnešní den  jsme vyhradili cestování po Brazílii která je největším a nejlidnatějším státem Jižní Ameriky. Po strastiplných cestách , byla Brazílie cestou her . Prošli jsme největší pláž v Rio de Janeiru  Copacabanu, na stadionu Maracana  jsme stříleli na bránu, prodírali se Amazonským deštným pralesem , zmáčely nás vodopády Iguazú. Vzpomněli si na Pelého, nejlepšího fotbalistu všech dob. Na závěr dopoledního programu jsme se vykoupali v moři. Po obědě následoval polední klid a opět koupání a hry u moře. Kdo nenavštívil tradiční karneval v Riu de Janeiru, jako by v Brazílii nebyl. Po večeři jsme vyrobili  kostýmy a v rytmu bossa nova protančili večer. Plní dojmů uléháme a domů přejeme dob rou noc...

Ráno a sport. Toto spojení patří již pro některé z nás, neodmyslitelně k sobě. Snídaně a pozvání k další dobrodružné cestě. Dnes jme vás provedli kolem jižního pólu Země , krajiny, kde je tak drsné podnebí, že se zde žádní lidé neusadili natrvalo ,kde jedinými , dočasnými obyvateli jsou vědci . Antarktidy. I na této cestě jsme se dostávali do životu nebezpečných situací, které jsme museli s odvahou, nám vlastní, překonat. Uvízli jsme na plovoucí kře, bylo nutné dobře obléct a přepravit nemocného kamaráda sněžným skútrem na záchranou stanici. Po cestě domů bylo třeba si vzpomenout, co jsme na základně nechali další výpravě. Rádi jsme opouštěli tento nevlídný kontinent, a po obědě si odpočinuli. Po dopolední mrazivé cestě jsme s radostí prožili odpoledne v teple u moře...

Dnešní den, byl pro nás připravený výlet. Hned po snídani jsme nastoupili do čekajícího autobusu, který nás odvezl do nedalekého přímořského letoviska Sali. V městečku jsme si prohlédli přístav, prošli se úzkými uličkami, obdivovali krásnou květinovou výzdobu, rozkvetlé stromy a keře, viděli jsme mandlovník, dozrávající limetky, zkoumali plody, které neznáme. Při prohlídce městečka jsme došli k cukrárně a o kousek dál jsme viděli dům s nápisem Pizzerie. Neodolali jsme. Po příjemné zastávce jsme zdolali mírný kopeček a už nás do svých vln láká moře. Příjemně jsme se ochladili. Čas určený na hry v moři rychle utekl a museli jsme se vrátit zpět. Na večeři jsme po odpoledních dobrotách ani neměli chuť, ale byla tak dobrá, že jsme snědli vše...

Dnešní den jme s referenty našich cestovních kanceláří procestovali Austrálii. I na této cestě nás čekaly těžko překonatelné překážky. S Baruškou a Ríšou jsme pomohli s odstraňováním přemnožených hvězdic, které se živí korály z Velké útesové bariéry. Potravu pro klokany nám na klokaní farmě pomohla sbírat Květa a Vlaďka, s Jardou a Milanem jsme byli na cestách nuceni použít tradiční zbraň – bumerang. Na sklizeň ovoce, papáji, manga, líčí a banánů dohlížela Zita s Kamilou. Přes veškeré protivenství jsme i dnes dorazili bez zranění na oběd. Následoval odpočinek po dlouhé cestě, svačina a odpoledne jsme opět prožili u moře. Na večer nám vedoucí připravili cestovatelské raelly...

Dnešní den jsme začali opět aktivně. Se Zitou a Kamilou jsme plavali, s Milanem se proběhli kolem moře, s Jardou si zacvičili. Po vydatně snídani nás zase čekaly náročné úkoly. Museli přestěhovat jaderný odpad z elektrárny Fukušima, cestovali jsme po Japonském souostroví, změřili si síly se zápasníky sumó. Většinu cesty po Japonsku nás vezl Hikari Expres. Komu by po tak namáhavém dopoledni nevyhládlo. Oběd už byl připraven, následoval krátký odpočinek a opět báječné odpoledne prožité u moře. Po večeři jsme měli hry v oddílech .Hráli jsme stolní tenis,volejbal,člověče nezlob se, skákali do dálky a někoho znovu zlákalo moře. Teď už jen večerní hygiena a postel. Zítra nás čeká dlouhá cesta po Austrálii. Dobrou noc.