Haló, haló naposledy z Luky! Dobré ráno dnes bylo hodně brzy – tedy na nás spáče. Začali jsme totiž uklízet pokoje, vynášet kufry i batohy, pomáhali svlékat povlečení a za chvíli bylo hotovo. Na snídani jsme už šli s tím, že máme všechno udělané, uklizené a kufry už venku pod stromy. Po snídani přijel 4. turnus a my se s nimi pořádně přivítali. Předali jsme si zase spoustu informací, podívali se společně co je nového, o čem nevědí a pak je nechali, ať se pořádně rozkoukají. My se zatím podepisovali na všechno dostupné, co nám přišlo pod ruku, šli do Luky na palačinky, na zmrzlinu nebo do obchodu, nebo jsme se šli jen tak projít. Někteří z nás ještě neodolali a vlezli naposledy do vody...

Tak se nám to blíží. Už u snídaně nám Blanka řekla, co nás dnes čeká a co bychom do večerní rozlučkové diskotéky měli stihnout. Pro jistotu nám to ještě napsala na nástěnku, zná naše děravé hlavy a ví, co dělá puberta. Naši vedoucí to ještě dotáhli k dokonalosti a měli jsme den jak malovaný  Abychom si ještě užili moře, prchali jsme k němu vesměs už po snídani, nejstarší kluci ale „balili“ (někdo tomu říká balení  ) a psali psaníčka pro ostatní a pak šli do Luky.

O poledním klidu, kdy stejně nikdo nespíme, jsme už balili všichni. Všechno vyskládat na hromádky, zkontrolovat vedoucí a za její asistence i nejstarších holek dávat do kufru. Šlo to jak po másle, za chvilku bylo hotovo a běželi jsme se koupat...

Haló, haló, hlásí se Vám vedoucí. Sdělujeme Vám, že všechny děti naše výchovné působení i naši hru opravdu přežily, doufáme, že si pobyt dosud pořádně užily a vrátí se Vám spokojené.

Celé dopoledne bylo zataženo a kolem 10. hodiny začalo pořádně pršet a vydrželo to až do oběda. Kupodivu jsme měli všichni z této změny radost, protože najednou nebylo horko a udělali jsme v předstihu spoustu práce, která je ve vedru obtížná. Nejstarší holky s praktikantkou perfektně uklidily sklad – mají za to velkou pochvalu, roztřídili jsme věci, připravili ceny na večerní vyhlášení výsledků pobytové hry, dárečky na památku, napsali diplomy a hlavně jsme udělali poslední velké přípravy na naše večerní vystoupení...

Dnes jsme se probudili do nádherného slunečného a hodně teplého rána. Ti, kdo už brzy byli plavat, všem hlásili, že voda v moři je tentokrát obzvláště teplá, jakoby ji někdo pro nás ohříval. V truhle už nás čekala zpráva od domorodců, tentokrát už poslední (jen nevíme, jestli neblafovali a něco na nás ještě nevymyslí).

A pak už jsme dostali základní materiál a začali stavět plavidla. Některá byla vachrlatá a asi by nikoho neunesla, ani toho jediného chudinku, co měl na nich plout, tak jsme vylepšovali a vymýšleli, až jsme byli spokojení. Závod v plavbě ke břehu byl náročný, ale všichni jsme se ho zhostili s úspěchem a nikdo se neutopil. Takže ztráty opět žádné a přežili všichni.

Odpoledne už jsme měli koupací a také n...

Dnešní ráno jsme vyrazili všichni po vydatné snídani už s batohy na velké molo, kde na nás čekala Plava Laguna s kapitánem Igorem. Plavba byla klidná a pohodová a stačili jsme na lodi i pořádně popřát Kryštofovi Křížovi k narozeninám. Písnička střídala písničku a najednou jsme byli v Zadaru. U pěti studní (Pet bunara) jsme se společně vyfotili (viz foto) a pak se rozdělili na naše tradiční skupinky. Vzali jsme centrum útokem. Jistily to pizzerie, cukrárny, trhy se stánky i značkové obchody, podívali jsme se na památky a nafotili spoustu fotografií. K lodi jsme přišli všichni spokojení, najedení a s batohy plnými nakoupených suvenýrů, dárků a dobrot.

Pak už zbývala jen cesta zpět, která byla zase klidná a pohodová, na přídi lodi...

Ráno mezi cvičením, plaváním a snídaní jsme opět našli dopis, který byl zároveň výzvou domorodců k boji. Nezbývalo nám nic jiného, než namastit svaly, připravit mozky a seskupit kmeny, abychom nedostali nakládačku. Utkali jsme se dopoledne v pěti různých bojích – silových, obratnostních, postřehových a paměťových, ale i intelektuálních. Nakonec jsme přece jen své pozice uhájili a někteří si dokonce polepšili. Ještě, že máme mezi sebou některé machry, kteří se nedají a ještě všechny nabudí. 

Odpoledne jsme se zase koupali, skákali a opalovali se. Přišli jsme na chuť také nejen ringu, ale i míčovým hrám, takže hřiště bylo opět stoprocentně využité. Den utekl jako voda a už tu byl večer. Na programu bylo napsáno „Překvapení“...

Zdravíme naše pozůstalé v Čechách i jinde ve světě a hlásíme, že máme už týden pobytu za sebou. Zatím se nám vše dařilo, chceme pokračovat ve stejném duchu dál. Jako překvapení jsme měli ráno hned ne jednu, ale dvě zprávy najednou. Z první jsme pochopili, že dopoledne bude ve znamení vodních hrátek a soutěží, že budeme mokří jak myši a mimo svých těl si vymácháme i svá trička. No, i ve slané vodě se dá prát. Druhá zpráva způsobila vykulené oči a otevřené pusy některých závisláků na mobilních telefonech, které tito jedinci nosí úplně všude – i na jídlo do restaurace, na pláž, na hry, do přírody…zkrátka se od nich nehnou. Podle této bonusové výzvy jsme měli bez mobilu vydržet celý den a používat ho jen na pokojích. Běda, běda závislákům a pozor na namátkové kontroly vykutálených vedoucích...

Dnešní den byl jak malovaný – to jsme se shodli všichni. Od rána svítilo sluníčko, kupodivu byla obloha bez jediného mráčku, voda v moři po dlouhé době teplá jak kafíčko a celý den lehce foukal příjemný větřík. Navíc jsme nenašli ráno žádnou zprávu, která by věštila, že nás čeká zase nějaká brutální akce, takže jsme se po snídani odvalili k moři s vidinou volného a prolenošeného dne. Celé dopoledne jsme se koupali a váleli na sluníčku i ve stínu, prostě paráda. Ale chyba lávky! Po obědě Našel Kuba Slabák vzkaz a už jsme museli být ve střehu. Je pravda, že jsme měli pohodičku i odpoledne – krásně jsme si protáhli celá těla při plavání, potápění, ale nejstarší čtyři oddíly i při turnaji v RINGU, které hrály ve skupinkách proti sobě i proti vedoucím...

Brzy ráno jsme někteří šli opět cvičit se Zuzkou k moři a někteří nedočkavci slídili u truhly, jestli tam nebude vzkaz. A byl tam! Nakonec ho ukořistili Andrej, David a Marek z pátého oddílu a hrdě ho všem na snídani přednesli. Z veršovaného vzkazu jsme se dověděli, že nás čeká další boj o potravu a protože hlad je prevít, všichni jsme se vrhli na třídění živočichů i rostlin a neváhali běhat, plavat, házet na cíl a luštit tajenky. Dokonce po nás chtěli…o prázdninách, představte si, o prázdninách básničky a písničky. Ještě že ti malí mají mozky pořád nastartované a neváhali přednášet a zpívat. 

Pak už nás čekalo celý den jen moře, sluníčko, vlny, opalováníčko, hry ve vodě a pohodička...