Legenda

Podle staré řecké báje Paris, syn trojského krále Priama, který byl až do dospělosti vychováván jako prostý mladík, měl rozsoudit tři bohyně Héru, Pallas Athénu a Afroditu o to, které bude patřit zlaté jablko – jablko sváru…

…a tímto začala naše plavba z města Tróji na ostrov Ithaka. Ráno jsme se rozdělili do lodí, zvolili si kapitána a kormidelníka, vyzvali jednoho z bohů coby svého patrona. Přes den jsme okusili slanost moře a houpání mořských vln, protože dnes krásně foukalo a moře bylo čisté jako zrcadlo. Večer nám paní doktorka Maruška přečetla část staré řecké báje a my se ocitli v zemi Lotofagů. Abychom neskončili jako oni, museli jsme si pocvičit večer paměť. Tedy né, že by se nám chtělo, navíc ještě o prázdninách. Kimovky s Kamčou a Aničkou byly hotové raz dva, ale Blanka s Kájou nás pěkně vypekly a společně s vedoucími potrápily u krátkých i delších textíků, které jsme se měli „navrčet“ a přeříkat na svých stanovištích. Ještě, že nás bylo v týmech dost, protože některým to hlava fakt nebrala. Začali jsme vymýšlet strategie, jak si práci ulehčit a mozky moc nenamáhat, využívali jsme i  IT technologií, což bylo povoleno, ale stejně to byla zabíračka. Někdo se učil text a při tom musel chodit, někoho museli při tom drbat ve vlasech, někdo to dal ve dvojici, někdo ve skupině.

Kuba: „Teda, kdo tódle vymyslel! Já si nepamatuju ani jméno Donalda, natož čtyři řádky textu. To fakt nedávám!“  – nakonec to dal

Tomáš: „To je hrozný, proč jsou všichni tak malý? Pořád se mi tu pletou pod nohama jak myši, o všechny jen zakopávám!“

Nakonec to zvládli všichni a k podivu všech vedoucích jsme se dnes bez řečí a dobrovolně ještě před večerkou vypravili na své pokoje. Že by vedoucí udolali děti intelektuální hrou???