Na jednom z raketoplánu, které se snaží dostat k Zemi, jsme identifikovali a zajali špeha. Tento špeh je jedním ze zbytku pozemské populace, která za posledních 1000 let na Zemi vlivem předchozí radiace a kontaminace vody lehce zdegenerovala a zhloupla. Původní pozemšťané se přesto našim raketoplánům snaží všemožně zabránit v přistání na domovské planetě. Přinášíme Vám úřední přepis jeho výslechu.
Vyšetřovatel č. 1: „Kde jste se nacházel dnes v ranních hodinách?“
Špeh: „jááá? no too, ono víte, já vlastně jako že ani uplně nevim, pan vyšetřovatel“
Vyšetřovatel č. 1: „Nezahrávej si se mnou!“
Špeh: „to néé, pan vyšetřovatel, to já bych si k vam ani v tom nejmenšim nedovolil“
Vyšetřovatel č. 1: „Tak kápni božskou, kde jsi dnes ráno byl?“
Špeh: „ale já mám uplně špatnou paměť, přisaham vam, pan vyšetřovatel“
Vyšetřovatel č. 2: „Tak teď mě dobře poslouchej, ty jeden malý drzý bídáku! Buďto začneš okamžitě mluvit, nebo ti udělám ze života peklo. A věř tomu, že nic na světě mi nedělá větší radost!“
Špeh: „nooo, když to řikáte takhle, tak jako že teď jsem si tak něják vzpomněl, že jsem byl po snídani vočíhnout okolí. Zátoka, molo v Luce, molo pod tim bílým domem na druhe straně, i ve Žmánu jsem byl“
Vyšetřovatel č. 1: „A proč jsi tam chodil?“
Špeh: „no sledovat, co tam dělaj ti emzáci s těma raketama, co se nam tu snaži vecpat, pan vyšetřovatel“
Vyšetřovatel č. 1: „A dál?“
Špeh: „no na voběd jich přišlo nějak málo, asi se ti ve Žmanu nacpali fajnovym jídlem tam. a pak se všichni vodpoledne koupali, furt dokola do vody a z vody a nahoru a dólu a skočit a vylézt, fakt jak pominutí. no řikal jsem si, jak takovi podivíni zvladnou vůbec nasednout do rakety, chachachá, pan vyšetřovatel, to fakt netušim“
Vyšetřovatel č. 1: „A co jsi dělal večer?“
Špeh: „no, to jsem postaval kolem hotelu a sledoval je při nějaký hře nebo co. chodili sem a tam jak by poztraceli tik-taky a na stanovištich soupeřili s nějakejma vetřelcama anebo co. moc sem tomu teda nerozumněl, pan vyšetřovatel, ono to taky moc nedávalo rozum, všechno bylo o štěsti a náhodě a co pak budou z toho mit za nemoce do dalšich her, ale vypadali spokojeně, takže se jim to asi libilo. hlavně pak na baskeťaku při vyhlašovaní se smali jako vopice.
Vyšetřovatel č. 1: „Je to všechno?“
Vyšetřovatel č. 2: „Jestli jsi nám něco zatajil, ty skřete, tak si mě nepřej!“
Špeh: „ne přisáhám, pani vyšetřovateli, to je všecko, ja vopravdu víc nevim, ja to dostal jen jako ukol, ja jsem v tom nevinně, to všechno voni, prosim vááás, nechte mě už“
Vyšetřovatel č. 2: „No dobrá, tak padej. Ale budeme tě sledovat, tak se opovaž znovu přiblížit!“
Špeh: „určitě nebudu, pan vyšetřovatel, děkuju vam moc, díky díky, už o mě nikdá neuslyšíte, ja mizim, naschle“
Naše posádky se rychle blíží k cíli, tak snad se jim vyhnou všechny potíže a zdárně přistanou na Zemi.
